Studie: 2020
Spolupráce: Ing. arch Helena a Dalibor Borákovi, Bc. Aneta Kozubíková, Ing. Pavel Pražák
Město Tišnov je historické hornické město s historií sahající do 13. století. Dnešní město Tišnov je vlastníkem několika nemovitostí, které průběžně udržuje, a rozvijí a právě to je příklad našeho projektu půdních vestaveb do bytového domu ve vlastnictví města. Uliční fasáda bytového domu je přímou součástí historicky modelovaného Komenského náměstí, na křižovatce tří tradičních přístupových cest do středu města. Podle dochované dokumentace je dům z roku 1886, rozšířený a přestavěný v roce 1924, ale část přízemí je ještě starší, pozdně středověká, která pak byla novou zástavbou pohlcena.
Navržená nástavba v prvé řadě řeší havarijní stav jsoucí střechy a stropu nad posledním podlažím. Zároveň ale respektuje požadavky lokálního urbanismu a pouze posiluje funkci stavby jako bytového domu s občanskou vybaveností v přízemí. Dochází tím k zahuštění obyvatelstva na m2 zastavěné plochy, což je v době vylidňování center měst žádoucí jev. Využití stávající zastavěné plochy pro vytvoření nového bydlení a navýšení kapacity domu je trend, který se historicky opakuje a dochází tak k plynulému navyšování výšky zástavby. V měřítku města by však razantní navýšení nebylo žádoucí a nástavba tedy reaguje na okolí a nemá ambici se stát dominantou. Bylo proto zvoleno vhodné měřítko, kdy hmota domu nenarušuje celkový ráz lokality. Obytnou vestavbou dochází ke zvýšení hrany hřebene o 1,9m, ale zároveň se hřeben posouvá o cca 2 metry jižně a při pohledu z náměstí tak hmota nepůsobí rušivě.
Tvarové řešení využívá původního sklonu střešních rovin 35°. Stávající skladovací půda bude nahrazena pěti samostatnými bytovými jednotkami. Tři z nich jsou dvouúrovňové (mezonety) dva byty na jižní stranu jsou pouze v jedné úrovni. Byty jsou všechny přístupné z jedné centrální vstupní chodby, která navazuje na stávající schodiště. V místě pozedního zdiva byla přidána dosud chybějící nadezdívka, která má v interiéru výšku 900mm nad podlahou. Dominantním prvkem ale zůstává výrazná korunní římsa, která horizontálně dělí objekt na nižší-těžké-staré a vyšší-nové-lehké a subtilní. Řešení zachovává i původní středový trojúhelníkový tympanon, po jehož stranách jsou francouzská okna ve vikýřích vybíhajících ze střešních rovin. Vikýře budou sendvičové konstrukce s důrazem na co nejsubtilnější provedení jejich stěn a střech. Francouzskými okny ve vikýřích budou přístupny úzké balkony. Které jsou navrženy na obou stranách domu. Jedná se o úzké balkony pařížského typu se šířkou 800mm, v místě vikýřů však díky zapuštění oken rozšířené na 900mm. Řešení s balkony a mezonety je nosnou myšlenkou celého konceptu, neboť poskytuje obyvatelům přímý kontakt s děním na náměstí (severní balkony) resp. děním kolem nákupního centra (jih). Pro obyvatele 4.NP v budově bez výtahu by byl jiný kontakt s venkovním prostředím problematický.
Součástí studie byl i přesný položkový rozpočet, který je výchozím dokumentem pro jednání o realizaci stavby o níž rozhodnou městští zastupitelé.