Na východě republiky, téměř na slovenských hranicích, daleko od mocenských center se odehrává trochu jiný život. Život, kterému dnes mají tendenci se především v Čechách a Ostravě trochu vysmívat. Život stále velmi úzce spojený s vírou. S tím i věci s vírou úzce spjaté. Chraň Bůh, že bychom chtěli lidi kastovat, ale tady to prostě lidé berou jinak. Citelněji, osobněji. Ať je tomu jak chce, nakonec budou téměř všichni potřebovat ten samý nocleh.
Hřbitov je těžké téma napříč společnostmi a kulturami a je výhodou a výsadou ateliéru, že se v návrhu střety různé názory a návrhy. Některé šly do koše, ale tento konkrétní jsme začali cizelovat.
Jako poněkolikáté je nám ctí, že jsme se mohli takový projekt připravit. Znovu a opakovaně byla úvodní konzultace úplně jiná, než výsledek. To proto, že se zadání formovalo v průběhu. Nejprve bylo potřeba doplnit to, co na hřbitově dnes chybí: jen malý prostor pod střechou, kde by se lidé mohli schovat před deštěm a sluncem, větší zázemí hrobníka. A pak dál; nové výtokové armatury k naplnění konví, lavička pod střechou, odpočinek po úpravě hrobu, místo k usebrání se, k tiché modlitbě. Pak ještě dál: jednoduché WC, dlážděná cesta, kolumbárium k uložení uren pro ty, kterým čas nebo věk nedovolí starat se o plnohodnotné hroby! Faktické a funkční věci, to podle toho, kdo a proč k těm hrobům přichází.
Nadčasovost, uměřená monumentálnost, symbolika a pokora jsou základy, na kterých jsme vystavěli tento návrh.
Studie: 5-10/2024
Návrh: Tomáš Krahula, Jan Pivec, Veronika Havlátová, vizualizace Stanislav Šimoníček
