Na Vánoce jsme dostali skvělý dárek, kdy jsme byli s Daliborem Borákem vybráni, abychom se zúčastnili soutěže na první městskou čtvrt, navrženou v souladu s dlouhodobou udržitelností výstavby. Do soutěže, kterou pro město Židlochovice pomohlo zorganizovat Centrum pasivního domu jsme se kvalifikovali jako nejmenší z firem a proto jsme se do soutěžního návrhu pustili doslova celým ateliérem.
Kdyby byl náš návrh realizován, pravděpodobně v realitě nebudou všechny balkony tak zelené a louky tak šťavnaté. Upřímně ale můžu říct, že vše v našem návrhu je důkladně promyšlené, Každé okno domu, každá zatáčka chodníku, vsakovací nebo permanentní laguna, každé parkovací místo. Všechno má nějaký důvod či souvislost, nic není nakreslené jen tak. Rozpracovali jsme projekt daleko nad rámec urbanistické studie, upravili mnohokrát architekturu i dispozici domů podle jejich umístění v území. Překreslili jsme to i kvůli drobným úpravám tolikrát, že jsem až skoro začal nemít šéf architekta rád.
Ale jsem mu za celý ateliér vděčný, že nás dotáhl k tomuto výsledku. Výsledku, který je holistickým uchopením slova udržitelnost. Výsledku, o kterém se vedly v ateliéru dlouhé diskuze. Od udržitelné architektury (Dalibor Borák), přes moderní urbanismus (Helenka Boráková), realizační architekturu (Pivec), technickou erudici a kvalitu (Šárka Bílková), modelování a grafiku (Veronika Havlátová), jsou předkládané vizualizace naší představou o místě, ve kterém si umíme představit, že bychom žili. A po nás naše děti a naši vnuci. Pořád by to mělo stejnou kvalitu a flexibilitu reagovat na potřeby a změny, o kterých si dnes třeba ani nemyslíme, že by se opravdu mohly stát.